Na první pohled nenápadný bike, ale na ten druhý… Když člověk dostatečně dlouhou dobu hučí do kamaráda, že by měl morálně zastaralou šestadvácu s trojpřevoďákem konečně vyměnit za něco nového, tak to prostě nejde ustát, argumenty byly neprůstřelné 🙂

Na druhou stranu jsem si trochu naběhl, protože jsem dostal nelehké zadání a času taky nebylo zrovna nazbyt. Na druhou stranu jsem věděl, že základ mam víceméně vymyšlený a byl jsem si jistý, že kamaráda určitě osloví.

Mnozí z Vás si jistě řeknou, že rám Kellys jako základ stavby není žádná hitparáda. Nicméně vězte, že se nejedná o produkční verzi! Tento rám byl totiž svého času vyroben v omezené sérii pro tehdejší Kellys Bike Ranch Team. Na tento rám byl použit lepší karbon a jiný lak, což vedlo k pěkné váhové úspoře a vyšší tuhosti. Navíc jakožto jeden z hlavních mechaniků Bike Ranch Teamu a prodejce kol Kellys musím říct, že kvalita provedení tohoto rámu je opravdu skvělá a ačkoliv je kompletní kabeláž vedená vnitřkem rámu, tak je ke všemu skvělý přístup, lak je velmi kvalitní a všechny plochy skvěle slícované.

Na skladu se vyskytovala ještě jedna luxusní topová vidlice FOX 32 SC Factory Kashima Coat, kterou jsem použil i u předchozí stavby Van Nicholas Revelstoke.

Na pozici sady jsem hodně laboroval, potřeboval jsem skloubit finance, čas a co nejlepší jízdní vlastnosti a nechtěl jsem dělat kompromisy. Touto dobou jsem věděl, že do česka pomalu přichází nová 12ti rychlostní sada Shimano XT a tak jsem se pustil do řešení dostupnosti.

Začátkem července přišlo do ČR cca 30 kusů kompletních sad v dárkovém balení, které český distributor rozdělil mezi největší odběratele (bohužel na nás se nedostalo…). Dostupné byly na eshopech za docela slušnou raketu a moc se jich stejně asi neprodalo. Já jsem si musel počkat až začnou chodit jednotlivé díly z Německa a sadu si nakonfigurovat podle vlastní potřeby.

Jednotlivé díly začaly přicházet cca po dalších třech týdnech, což jsem pravidelně sledoval. V podstatě až na kazetu jsem byl schopný seskládat celou sadu. Kazety se někde zasekly a tak jsem kvůli termínu musel vzít za vděk XTRkem. Naštěstí jedna nebalená verze byla v tu chvíli o něco levnější, takže to zákazníka bolelo jen o trochu víc (nebo míň… :-))

Zde bych rád řekl, že je takovým zvykem, že si Shimano dává načas a s doháněním Sramu na pozici 12ti rychlostního řazení pro běžné smrtelníky jsme si museli počkat, ale vyplatilo se to! Je to takové klišé, že pokud chce někdo kvalitní sadu za rozumnou cenu, tak volí Shimano XT, ale doopravdy musím uznat, že nové XTčko chodí fakt parádně a jakkoliv byl Sram průkopníkem, tak bych v této klasické komponentové válce zase vsadil na Japonce… Chod při přeřazování je hezky sametový (napadá mně přirovnání ke starým 10ti rychlostním sadám, kde se Sram projevoval také spíše hruběji) a zejména na větších pastorcích výrazně přesnější a tak nějak samozřejmý…

Jasnou výhodou Shimana je potom možnost odřazování o dva pastorky směrem dolů, což je prostě skvělá věc, kterou nevíte že potřebujete, dokud jí nemáte… Není ovšem potřeba zoufat, 12ti rychlostní komponenty Sram a Shimano jsou totiž kupodivu zaměnitelné, na což přišli už při první možnosti kluci z online magazínu MTBS. Já osobně jsem na tuto stavbu použil řetěz Sram Eagle XX1. Kupodivu to není jenom kvůli zlaté barvě (která krásně ladí s povrchovou úpravou Kashima na vidlici), ale i kvůli jeho velké výdrži. Už od 11ti rychlostních MTB systémů mají řetězy Sram skvělou kvalitu.

Co se týče kol, tak komponenty DT Swiss mají svojí pozici tak nějak dobře upevněnou a hlavně už byla dostupná verze ořechu Micro Spline pro nové Shimano (sice se musí za dva litry koupit zvlášť, ale co člověk nadělá). Ikdyž jsem při minulé stavbě velmi chválil ráfky Mavic, tak jsem zde zvolil DT Swiss XR 361. Jednak se jedná o vyšší model s dobrým poměrem šířky a hmotnosti, ale hlavně má asymetrický tvar. Asymetrie ráfku vyrovnává úhel pod kterým jsou v něm upevněny dráty a v kombinaci s BOOST rozměrem náboje DT Swiss 350 se dá říct, že napětí paprsků na obou stranách výpletu je díky tomu téměř identické, což zaručuje velmi dobré jízdní vlastnosti. A v neposlední řadě nemá smysl mixovat vícero značek 🙂

V tomto případě jsme kola samozřejmě obul na mlíko do bezdušových plášťů Schwalbe Racing Ralph Addix Speed v šířce 2.25″.

Na pozici kokpitu jsem zvolil zlatou střední cestu FSA SL-K, která ovšem designově krásně zapadala do celého konceptu stavby. Prostor jsem opticky vyčistil pomocí bužírky do které jsem schoval bovden od řazení se zadní brzdovou hadicí a částečně jí spojil i bovden od lockoutu a hadici přední brzdy. Se sedlem to byla taková loterie, ale chtěli jsme něco lehkého a se sedly Your Air máme dlouhodobě velmi dobré zkušenosti, takže budu věřit, že 88mi gramový mazlík bude dobře sloužit.

Závěrem bych asi doplnil už jenom celkovou váhu, ta se zastavila na 9,85 kg včetně pedálů a košíku na lahev!